Možné komplikace při odstraňování vrásek či zvětšování rtů a jejich řešení
Korekce kožních vrásek obličeje pomocí materiálů na bázi kyseliny hyaluronové patří mezi oblíbené zákroky plastické chirurgie hlavně pro okamžitě viditelný efekt ošetření, ambulantní provedení a časovou nenáročnost (po zákroku lze zpravidla hned jít znovu do práce).
Byť se v souvislosti s tímto ošetřením o možných rizicích moc nehovoří, stejně jako jakýkoliv jiný zásah do integrity těla mají i tato ošetření svá rizika. Aplikaci výplňového materiálu (kyseliny hyaluronové) by měl tedy vždy provádět zkušený lékař, který má znalosti topografické anatomie a má přehled o možných rizicích a potenciálních komplikacích a možnostech jejich řešení.
Většina komplikací spojených s aplikací výplní do vrásek je naštěstí dočasná, patří sem zejména otok, podlitiny (modřiny), zarudnutí, šedavé prosvítání materiálu, zduření, stranová asymetrie apod. Raritně i z rukou dobře trénovaného a zkušeného lékaře, který výplně aplikuje může dojít k mnohem závažnějším komplikacím. Proto je v prvé řadě důležité, aby lékař, který výplňové materiály aplikuje měl výborné znalosti topografické anatomie místa, kde materiály aplikuje. Dobrou znalostí anatomie lze předejít poranění cév a nervů v podkoží.
Mezi možné komplikace spojené s aplikací výplňového materiálu patří:
Tyndallův efekt – výplně na bazi kyseliny hyaluronové lámou modré světlo a v případě, že jsou umístěny příliš povrchně, nebo když se dostanou povrchně v místě tenké kůže, mohou být viditelné. Kůže v tomto místě má pak šedomodré zbarvení. V zásadě existují dvě řešení této komplikace – pokus o odstranění materiálu punkcí materiálu jehlou a jeho aspirací, nebo rozpuštěním materiálu cílenou aplikací enzymu.
Opar rtu či okolí (Herpes simplex) – při zvětšení rtů, či korekci vrásek v okolí rtů může u predisponovaných jedinců s historií častých výskytu oparů rtů dojít k výsevu herpetické infekce po ošetření. U těchto klientů se doporučuje profylaxe tabletami acycloviru 2-3 dny před ošetřením a týden po ošetření.
Uzlíky, noduly – hmatná, či viditelná ložiska aplikovaného materiálu. Tuto komplikaci lze v době těsně po ošetření obvykle řešit masáží a teplým obkladem. S postupnou resorpcí materiálu se tato komplikace obvykle upraví, v případě neakceptovatelného výsledku lze materiál rozpustit aplikací enzymu.
Granulomy – zánětlivá reakce těla na aplikovaný materiál. Může se objevit i několik měsíců po aplikaci materiálu. Tato reakce si může vyžádat antibiotika, kortikoidy, nebo chirurgickou excizi ložiska.
Pozdní hypersenzitivita (přecitlivělost) – zarudnutí kůže okolo injikovaného materiálu se může objevit týdny i měsíce po aplikaci. Pokud erytém neustupuje, doporučují se antibiotika, antiflogistika, antihistaminika.
Průnik výplňového materiálu do cévy – dochází k němu v průběhu aplikace. Nechtěné poranění cévy se projevuje cévním spasmem, zblednutím kůže, či mramorovanou kůží. V extrémních případech může dojít k odumření okrsku kůže, kterou céva vyživovala, či k vytvoření trombu, který pak putuje cévním řečištěm dále. V případě, že materiál doputuje cévním řečištěm do cévy vyživující oční sítnici, dojde k oslepnutí postiženého oka, které je nezvratné. V první pomoci je potřeba neprodleně přestat injikovat výplňový materiál, lokálně se doporučuje masáž, teplé obklady, injekce enzymu. Doporučuje se užívání aspirinu několik následujících dní a sledování pacienta.
Navzdory vyjmenovaným komplikacím, máme s aplikací výplňových materiálů velmi dobrou zkušenost a výskyt i méně závažných komplikací je v praxi raritní.
AUTOR: dr. Evžen Trupar