Historie liposukcí

K liposukci, jakou známe v dnešní podobě, vedla dlouhá cesta. První operace tohoto druhu se vyznačovaly velkou krevní ztrátou, dlouhodobým otokem operovaného místa, seromy (hromaděním tekutiny v podkoží) a nerovnostmi kožního povrchu. V průběhu let a s narůstající zkušeností s tímto typem zákroku měnila své postupy většina lékařů, kteří se odstraňováním tuku zabývali. Co to vlastně je liposukce a jaký byl její vývoj?

 

Co znamená pojem liposukce?

 

Termín liposukce je převzatý z anglického liposuction a jedná se o složeninu slov lipo (tuk) a suction (odsávat). V anglicky mluvících zemích se dále můžeme setkat s termínem lipoplasty (fat modeling) – lipoplastika (modelování  tuku), liposculpture suction lipectomy  (suction-assisted fat removal)  – odstraňování tuku sáním, či jen s jednoduchým lipo. Všechny termíny označují plastickou operaci, při níž se z podkoží mechanicky odstraňuje tuk na různých místech těla.

 

Začátek liposukcí

 

První zmínky o chirurgickém odstraňování tuku jsou z Paříže z roku 1921, kdy se francouzský lékař Charles  Dujarrier  pokusil odstranit tukovou tkáň kolene a lýtka pacientky – baletky pomocí gynekologické kyrety. Během zákroku však poranil femorální arterii a nakonec bylo nutné nohu amputovat.

Ve 40-tých letech používal gynekologickou kyretu k odstraňování tuku na přední straně krku při současně prováděném face-liftu dr. Pangman a dr. Wallace v USA.

Další vývoj liposukce je zaznamenán v Německu, kde se od roku 1964 zabýval odstraňováním tuku z podkoží pomocí kyrety dr. Josef Schrudde. Tento plastický chirurg známý historicky spíše rozvinutím techniky uzávěru kožních defektů místním kožním lalokem a léčbou rozštěpů, je některými autory považován za praotce liposukce. V letech 1972-1984 používal kombinaci kyrety a odsávacího zařízení. Operaci nazýval „lipexheresis“, do podkoží po zákroku zaváděl drenáž a používal i zevní kompresi. V roce 1982 varoval před extensivním prováděním této operace zvláště v oblasti stehen, kde vedla ke vzniku rozsáhlých seromů (hromadění serozní tekutiny v podkoží) u více než 30% operovaných pacientů.

 

Odsávací zařízení a liposukční kanyly

 

V roce 1974 gynekologové dr. Arpad a dr. Giorgio Fischerovi (Řím, Itálie) vyvinuli metodu odstraňování tuku zařízením „Cellusuctiotome“, které sami navrhli. Zařízení se skládalo z motorem poháněné kanyly s vnitřním rotujícím řezacím válcem napojeným na odsávací zařízení. Jejich přínos je především ve vynalezení techniky odstranění tuku tupě zakončenou kanylou z malých, přibližně 5 mm kožních řezů vytvářením tunelů v podkožní tukové vrstvě. K znecitlivění používali analgosedaci a lokální anestetikum carbocaine s epinephrinem k omezení krvácení. Zákrok prezentovali v roce 1977 ve Francii na Fournierově klinice „La Mouette“ a publikovali výsledky provedení operace na 245 pacientech. Mezi takřka konstantní problémy patřily rozsáhlé hematomy, seromy a hlavně nerovnosti kožního povrchu. Proto vyvinuli nástroj, který pojmenovali „planatome“. Tento disektor (nástroj na anatomickou preparaci) umožňoval provést rozpreparování tuku v podkoží v nastavené hloubce od kožního povrchu, následně byl tuk odstraněn odsávacím zařízením. V pozdějších letech byla vyvinuta i odsávací kanyla na podobném principu, která byla od rukojeti zdvojená ve tvaru písmene „U“. Horní část byla vodící a kopírovala kožní povrch, zatímco spodní – vlastní odsávací kanyla se pohybovala v konstantní hloubce 1,5 cm v podkoží.

Prezentaci liposukce provedenou „Cellusuctiotomem“ shlédl i francouzský lékař Yves-Gerard Illouz.  V roce 1982 se rozhodl využít k liposukci stávající vybavení v nemocnici – potratový přístroj Karman. Přístroj se sestával z odsávací kyrety – představil svou  „Illouzovu metodu“ odstraňování tuku. K infiltraci podkoží používal hypotonický solný roztok s hyaluronidasou. Mylně se domníval, že roztok způsobí roztržení tukových buněk a jejich snažší odsátí s menším krvácením.

Další možnost odstranění podkožního tuku představil francouzský chirurg Pierre Fournier, na jehož klinice byla v roce 1977 prezentována liposukce dr.Fischerem. Do roztoku použil lokální anestetikum Lidokain, odsávací zařízení nahradil injekčními stříkačkami a začal používat kompresi po operaci.

 

Počátek tumescentní mikrokanylové liposukce

 

V roce 1987 představil americký dermatolog Jeffrey Klein koncept ambulantně prováděné tzv. tumescentní liposukce s použitím roztoku s lidokainem a použitím odsávacích kanyl malého průměru – mikrokanylová tumescentní liposukce.  Výraz tumescentní je z latinského „tumere“ a značí zduřelý, oteklý. Rozdíl je v množství použitého roztoku, který se infiltruje do podkoží. Historicky první prováděné techniky liposukce jsou dnes označovány jako tzv. „dry“ techniky – tedy „suché“ techniky bez použití liposukčního roztoku. Pro tyto techniky byly charakteristické velké krevní ztráty, vznik rozsáhlých podlitin v podkoží, potřeba celkové anestezie a následného tlumení bolesti. Využití infiltrace lokálních anestetik s příměsí adrenalinu vedlo ke zlepšení výsledků a tyto techniky se označují jako tzv. wet techniky (mokré techniky).

Rozlišujeme tyto varianty mokré techniky:

1. wet technika – do podkožní tukové vrstvy se průměrně infiltrovalo 200-300ml roztoku

2. super wet technika – infiltruje se více roztoku a předpokládá se poměr mezi infiltrovaným roztokem  k odsávanému tuku přibližně 1:1

3. tumescentní technika liposukce – poměr roztoku/tuk je 3:1.

Tumescentní technika vyvinutá Jeffrey Kleinem vedla k širokému rozšíření liposukcí v praxi, eliminovala potřebu celkové anestezie a minimalizovala krevní ztrátu. Stejně tak výrazně zkrátila rekonvalescenci pacientů a umožnila provádět zákrok ambulantně.

 

Ultrazvukem asistovaná liposukce

 

Na konci 90-tých let byla do praxe zavedena ultrazvukem asistovaná liposukce (Dr.Zocchi), ultrazvuk má za úkol pomáhat odstranění tuku jeho zkapalňováním rázovou vlnou. Předpokládá zničení buněčných stěn tukových buněk a uvolnění tuku. Vysoká cena těchto zařízení, delší doba osvojení si této techniky a vyšší míra komplikací jako vznik kožních nekróz, kožních popálenin, seromů atd.,  však vedla k tomu, že v praxi nedošlo k jejímu většímu rozšíření.

 autor: dr. Evžen Trupar

 

Zdroje informací:

  • Adrien E. Aiache, Melvin A. Shiffman. Atlas of Liposuction, JP Medical Ltd, 30. 4. 2013, first edition 2013
  • Melvin A. Shiffman, Alberto Di Giuseppe. Cosmetic Surgery: Art and Techniques, Springer Science & Business Media, 5. 9. 2012
  • Melvin A. Shiffman, Alberto Di Giuseppe. Liposuction: Principles and Practice, Springer Science & Business Media, 18. 4. 2007
  • www.us.elsevierhealth.com/…/ Chapter%2021.pdf
  • https://en.wikipedia.org/wiki/ Liposuction
  • https://www.plasticsurgery.org/ Documents/medical- professionals/health-policy/ key-issues/Executive-Summary- on-Liposuction.pdf