• 15 ZÁŘ 15
    Vývoj silikonových prsních implantátů

    Vývoj silikonových prsních implantátů

    Pokud zvažujete zvětšení prsů silikonovými implantáty a zajímá vás, jak se prsní implantáty v průběhu času měnily, přečtěte si následující řádky. Od roku 1962, kdy byl v USA implantován první silikonový prsní implantát, prošly tyto „zdravotnické prostředky“ řadou konstrukčních změn. Podkladem pro tyto změny byly především klinické zkušenosti u pacientek, kterým již byly v minulosti implantovány prsní implantáty. Z pohledu vývoje výroby implantátů dnes hovoříme o tzv. generacích prsních implantátů. Každou generaci implantátů obvykle spojují podobné výrobní techniky a postupy.

    Generace prsních implantátů

    První generace prsních implantátů (od roku 1960)

    Prsní implantát vynalezli v USA v roce 1961 plastičtí chirurgové Thomas Cronin a Frank Gerow, implantát vyrobila firma Dow Corning Corporation. Někdy se tento první implantát označuje jako Cronin-Gerowův implantát, model 1963. Implantáty byly charakteristické tuhým silným obalem ve tvaru kapky, tuhým viskózním silikonovým gelem a ploškami z Dacronu (polyethylentereftalát) na spodní straně implantátů, které sloužily k fixaci implantátu na hrudník. Povrch implantátů byl hladký, největší problém představovala kapsulární kontraktura.

    Druhá generace (od roku 1970)

    Druhá generace implantátů vznikla na základě získaných zkušeností s primárním cílem zmenšit míru výskytu kapsulární kontraktury.  Vývoj implantátů se ubíral třemi směry:

    První směr vývoje

    U implantátů došlo ke zmenšení tloušťky obalu implantátů (z 0,25mm na cca 0,13mm), byl použit méně viskózní gel a ze spodní části implantátů byly odstraněny dacronové plošky. Bohužel klinická praxe ukázala, že k omezení výskytu kapsulární kontraktury nedošlo, naopak docházelo k častějším rupturám implantátů a únikům málo kohezivního silikonu. Vysoké procento zdravotních komplikací vedlo v USA k řadě soudních sporů s výrobci implantátů.

    Druhý směr vývoje

    Paralelně vznikly implantáty s polyuretanovou vrstvou na povrchu. Tento povlak snížil výskyt kapsulární kontraktury tím, že vyvolává zánětlivou reakci, která negativně ovlivňuje tvorbu fibrózně kolagenové tkáně v okolí implantátu. Nicméně přes tento příznivý profylaktický efekt bylo použití těchto implantátů v USA zakázáno z důvodů možného zdravotního rizika, které představuje 2,4-toluendiamin (TDA) karcinogen, který je součástí polyuretanové pěny na povrchu těchto implantátů. Po přezkoumání lékařských dat Americký úřad pro zdraví (FDA) v USA dospěl k závěru, že riziko vzniku rakoviny prsů v důsledku přítomnosti toluendiaminu (TDA) v polyuretanovém pouzdře těchto implantátů je zanedbatelné. Implantáty s tímto povrchem se však přestaly používat v USA, nabízí se v Evropě a Jižní Americe.

    Třetí směr vývoje

    Tento směr vedl k vynalezení implantátů se zdvojeným obalem, se dvěma dutinami. Jedna dutina obsahuje silikonový gel a je obklopena druhou dutinou s fyziologickým roztokem. Účelem dvojí dutiny bylo vyvinout protézu, která bude poskytovat věrohodný kosmetický tvar díky silikonovému gelu a poskytovat možnost korekce výsledného objemu regulací množství fyziologického roztoku ve vnějším plášti implantátu. Složitá konstrukce implantátů se v praxi neosvědčila, v porovnání s implantáty s jedním obalem tyto protézy trpěly vyšším procentem komplikací. V současné době jsou tyto implantáty stále vyráběny, ale využívají se primárně u rekonstrukčních operací prsů.

    Třetí generace (přibližně od roku 1980)

    Již od roku 1970 se poukazovalo na riziko pronikání silikonového gelu i přes neporušený obal implantátů, hovoří se o tzv. „gel bleeding“ fenomenu (krvácení silikonu). Tento problém si vynutil změnu struktury obalu implantátů. Ve výrobě byla do obalu zahrnuta vrstva obohacená o oxid křemičitý a znovu se zesílila tloušťka pouzdra. Třetí generace implantátů má vícevrstevný obal, únik silikonu přes nový typ obalu je prakticky neměřitelný, výrazně se rovněž snížila četnost porušení obalu.

    Čtvrtá generace

    Poté, co Americký úřad pro zdraví (FDA) zastavil v roce 1992 prodej implantátů třetí generace v USA, byla vyvinuta čtvrtá generace prsních implantátů za účelem jejich znovuzavedení na americký trh. Čtvrtá generace implantátů byla navržena za přísnějších podmínek kontrol kvality výroby a s ohledem na požadavky FDA stran tloušťky pouzdra implantátů a soudržnosti silikonového gelu. Na trh byly uvedeny nové povrchy a tvary implantátů. Implantáty začaly být nabízeny v anatomickém (kapkovitém) tvaru s texturovaným (drsným) povrchem jako alternativa ke kulatým implantátům.

    Pátá generace

    Od poloviny devadesátých let jsou na trhu implantáty tzv. páté generace. Vyšší kohezivita použitého silikonového gelu výrazně eliminuje únik silikonu z dutiny okolo implantátu jinam do těla. Firma McGhan (Natrelle) zavádí na trh koncept anatomicky tvarovaných implantátů (Style 410), ty jsou dostupné v široké škále rozměrů.  Podobně firma Mentor zavádí „Contur Profile Gel“ (CPG) implantáty, které jsou rovněž vyráběny v anatomickém tvaru. Nově tvarované implantáty umožňují zvětšení či rekonstrukci prsů s dosažením přirozeně vypadajícího vzhledu. Lékařské studie z let 2004 a 2005 ukazují výrazné snížení výskytu kapsulární kontraktury a ruptur implantátů ve srovnání s předchozími generacemi prsních implantátů.

    Existuje vazba mezi silikonovými implantáty a vznikem systémových či autoimunitních onemocnění?

    V devadesátých letech řada žen po augmentaci prsů poukazovala na vznik systémových onemocnění pojiva, revmatoidních, neurologických a jiných potíží (plísňová onemocnění apod.). Přezkoumáním příslušných studií však nebyla prokázána příčinná vazba mezi implantací silikonových prsních implantátů a vznikem systémových či autoimunitních onemocnění. Kolektivní závěr je, že neexistuje žádný důkaz příčinné souvislosti mezi implantaci silikonových prsních implantátů a vznikem uvedených onemocnění.

    Pro zatvrzelé pochybovače a odpůrce užití silikonu v medicíně uvádíme, že sloučeniny obsahující silikon jsou všudypřítomné v každodenním životě. Silikon je již více než 50 let používán v opalovacích a hydratačních krémech, sprejích na vlasy apod. Silikon je při implantaci do živé tkáně velmi odolný vůči působení enzymů, z velké části díky hydrofobním vlastnostem. V posledních letech se hojně využívá k léčbě hypertrofických a keloidních jizev.

    autor: dr. Evžen Trupar

    zdroj: internet Wikipedia, Peter C. Neligan: Plastic Surgery, 3E Volume 5 Breast, Elsevier 2013